Kruhový objezd

Kruhový objezd, někdy též okružní křižovatka či hovorově rondel, kruháč, kruhák. Co je na něm zajímavého? V zahraničí prakticky nic, ale velmi dobře slouží k plynulosti provozu a nabízí se předpoklad, že i v našem státě by měl nejen teoreticky, ale i prakticky k plynulosti sloužit. Opak je však mnohdy pravdou.

Nebudeme rozdělovat majetné a méně majetné a tím i ty, kteří můžou víc než lidé „žijící v podzámčí“. Naši poslanci a senátoři se sice všemožně snaží vzbudit všeobecný dojem, že oni běžní občané i ve smyslu zákona nejsou, a jako ti „nahoře“ se snaží upravovat pravidla soužití pro sebe výhodnější než pro ostatní „pouze občany“ vymýšlí pravidla pro „nadlidi“, například jak beztrestně parkovat kde se jim zlíbí a běda, pokud by se na ně nějaká ta botička u strážníka na vůz člena V.I.P našla.

Nebudeme závidět hmotné statky těm, kteří svým intelektem, schopnostmi i často neomezenou pracovní dobou si dopřávají určitý nadstandard a nadřazenost u některých z nich lze chápat, jako soukromou odměnu za dobře vykonanou práci. Ale zpět ke „kruháči“. Pokud se pravidelně  pohybujeme  dopravním prostředkem po pozemních komunikacích doma i v zahraničí, můžeme kruhový objezd využít jako materiál pro výzkum mentality a v určitém slova smyslu inteligence populace toho či onoho státu.

Rozhodně se setkáte s italským temperamentem, který vjíždí na kruhový objezd dynamicky, ale s citem sobě vlastním i při temperamentním způsobu jízdy dokáží reagovat, přibrzdit, či pustit vozidlo i když mají, jak je u nás, zvláště u chodců používaný oblíbený termín na přechodech „absolutní přednost“.  Můžeme se setkat i s řeckými „kliďasi“, kteří si málokdy něco vynucují a počáteční pocit chaosu pro řidiče odjinud, plynně přechází do tolerance a klidu ve smyslu „maňana“. Takto bychom mohli mluvit o opatrných Rakušanech, precizních Němcích či bravurně zvládající zapeklité situace řidičů z Francie. My o sobě, jako řidiči, často dost namyšleně tvrdíme, že jsme hodně dobří řidiči. Je to možné, často je ale skutečnost jiná a viníkem je „kruháč!“

Kruhový objezd se stává v našem státě zapeklitým místem, kde se střetávají řidiči bohatší s chudšími, řidiči emocionálně labilní, méněcenní, „vychovávači“ a v neposlední řadě vyděšení začátečníci. Karamboly, čekající kolony či gestikulující rozčilení řidiči na objezdech u nás jsou častým jevem a tím nepomáhají zrychlení a plynulosti provozu, jako u většiny věcí, která ve světě fungují a u nás nikoliv.  Tentokrát v tom prsty „ti nahoře“ opravdu nemají.  Je to ukázka části naší společnosti.

Nehledejme zbytečně rozdíly v majiteli Porche či Falicie. Nadřazenost, nesnášenlivost, nedostatek velkorysosti, vyvinutý smysl všechny kolem vychovávat kromě sebe, chybějící přirozená pokora a další vlastnosti, které kruhový objezd u nás demonstruje velmi často jako nepochopení pokroku.  Tedy v tomto případě pouze na silnici a tak pokud chceme alespoň zde zaregistrovat jednadvacáté století a plynule jezdit na „rondeli“, musíme začít každý u sebe a změnit styl jízdy, který demonstruje naše povahové rysy i určitou míru vrozené inteligence. A škatulkování těch v „lepších“ autech a házení je do stejného pytle? Nesmysl. Psychopata potkáte jak ve Ferrari tak polorozpadlé Škodovce…